O blogu

První, co mě napadá ve spojení s českou módou je šeď, uniformita a netolerance. Ačkoli faktem je, že věci se mění k lepšímu. Alespoň co se originality a nápaditosti týče. S tolerancí je to stále velmi špatné.

O blogu

První, co mě napadá ve spojení s českou módou je šeď, uniformita a netolerance. Ačkoli faktem je, že věci se mění k lepšímu. Alespoň co se originality a nápaditosti týče. S tolerancí je to stále velmi špatné.

Netolerance v módě a socialismus

Myslím, že to souvisí s mentalitou českého národa a komunistickou minulostí. Móda socialismu byla velmi uniformní a její pozůstatky si neseme stále s sebou. V době, kterou lépe pamatují naši rodiče (a se svojí matkou se o tom, co bylo dřív, často bavíme) to bylo s módou velmi jednoduché. Ulicemi vládla šeď a monotónnost. Důvody?

1. Nebylo možné sehnat originální a nápadité kousky.
2. Obecně (nejen v módě) bylo lepší splynout s davem.
3. Na všechny, kteří se odlišovali a byli nekonformní, se ostatní většina dívala skrz prsty, což způsobovalo např. problémy ve škole nebo v práci.

Uniformitu střídá uniformita

Dobu komunismu si pamatuji velmi letmo. Na paměti mám tepláky s vytahanými koleny, které mi tehdy stačily k lítání po vesnici. V hlavě mi spíš utkvěla 90. léta, kdy frčely šusťáky a další modely z vietnamských tržišť. Uniformitu vystřídala další uniformita.

Má osvícená matka naštěstí vždy odmítala tuto „módu“ kupovat. A navíc jsme měli příbuzné v zahraničí, kteří se nad námi občas „slitovali" a poslali obnošené šatstvo. Takže jsem se od spolužáků odlišovala. Což je na škodu, pokud jste introvert, který si nevěří a jeho sebevědomí je hodně pod bodem mrazu. A tak jsem si už v dětství vštípila, že je lepší konformně zapadnout, pokud nemáte dost ostrý jazyk a silné sebevědomí.

Nízké sebevědomí = neoriginalita v módě

A vím, že nejsem sama. Mám kamarádku, která se na rozdíl ode mne odváží čas od času vyrazit do českých ulic v extravagantním oděvu, když má zrovna „dobrý den“ a cítí se dost silná, aby odolala pohoršeným pohledům občanů i jízllivým komentářům. Jindy má „blbý den“ a nejradši by se zahrabala někam hluboko do země a výkřiky typu „ta žena je ďábel“ (tato reakce pochází z doby, kdy měla červené vlasy) by její depresi ještě více prohloubily.

Ale vraťme se na začátek. Souvisí módní netolerance s bolševickou minulostí, kdy bylo radno vyhnout se výstřednosti? Nemyslím si, že na komunismus můžeme svést vše, ale netolerance k odlišnosti, kterou máme tak vžitou, s tím podle mého názoru souvisí.

Módní aréna aneb buďme víc tolerantní

Demokracii a demokratickým hodnotám, kam patří i tolerance, konstruktivní diskuse a pluralita názorů, se stále ještě učíme. V módě se zase učíme originalitě, nápaditosti, sebevědomí a opět toleranci.

Proto vznikl i tento blog. Jeho cílem je vytvořit platformu pro výměnu názorů o módě a podpořit diskusi o všem, co s módou a stylem oblékání souvisí. A v neposlední řadě, chceme říci všem, kteří se chtějí odlišovat a setkávají se s netolerancí svého okolí, „nejste v tom sami.“

A co se týká módy, originality a sebevědomí, začít bych měla u sebe, protože jak se říká, je dobré zamést si napřed před vlastním prahem.

[Nahoru ↑]